Nejstatečnější z nejstatečnějších“, „člověk, kterého potkáte jednou za život“. Někteří svědci jednoho z největších masakrů v moderních dějinách lidstva hovoří s takovou úctou o vojákovi jménem Mbaye Diagne. Tento senegalský kapitán ve službách mírových sborů OSN je jedním z takřka neznámých hrdinů, které stvořila tragédie, kdy bez většího zájmu světa v africké Rwandě, zemi rozlohy Moravy a Slezska, během 100 dní zemřelo podle různých odhadů 500 tisíc až 1,2 milionu lidí a znásilněny byly pravděpodobně statisíce žen. Když začalo být na jaře 1994 zřejmé, že extremisté etnika Hutuů masově vyvražďují Tutsie (i umírněné příslušníky vlastní etnické skupiny), rozhodl se Mbaye Diagne vzít věci do svých rukou. Ignoroval pravidla a nařízení o nevměšování do konfliktu a na vlastní pěst začal ve svém autě vyrážet na záchranné mise. Tutsie, kterým hrozilo zavraždění, převážel ukryté ve voze přes stanoviště ozbrojených Hutuů do bezpečí. Podle jedné z historek například Diagne našel nedaleko rwandské metropole 25 Tutsiů, kterým hrozila smrt. Postupně je autem přepravil na velitelství mise OSN, přičemž nanejvýš mohlo být ve voze skryto pět dalších lidí. Se všemi musel projet 23 checkpointů, kde hlídkovali hutuští ozbrojenci, kteří Tutsie masově vraždili. Není zcela jasné, jak se mu dařilo Tutsie přes kontroly převážet. Snad s pomocí jeho mimořádných komunikačních schopností, vtípků, úsměvů a úplatků. Také není jasné, kolik lidí celkově takto zachránil. Někteří pracovníci OSN tvrdí, že stovky (mezi zachráněnými byly mimo jiné děti zavražděné premiérky). Přesně před patnácti lety, 31. května 1994, byl Mbaye Diagne nalezen mrtev ve svém autě. Zasažen byl pravděpodobně nešťastnou náhodou, střelou vypálenou tutsijskými povstalci, kteří útočili právě na jedno z kontrolních stanovišť armády Hutuů.  
(převzato z http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/zdenek-mihalco.php?itemid=6718)

Ukázka na youtube: http://www.youtube.com/watch?v=xON22c7pZ6c